Časté otázky

Ano, občané zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru mohou vstoupit do České republiky na základě platného průkazu totožnosti vydaného jejich domovskou zemí. Pas není pro vstup z jiného členského státu EU povinný. Přesto se doporučuje mít pas k dispozici, zejména při cestách mimo Schengen nebo pro případ komplikací.

Obecné pravidlo Schengenu vyžaduje, aby pas byl platný po celou dobu plánovaného pobytu. Mnoho zemí navíc doporučuje, aby platnost pasu přesahovala plánovaný pobyt o dalších 3 až 6 měsíců, protože některé státy to požadují. Konkrétní požadavky závisí na státní příslušnosti cestujícího a délce pobytu. Vždy ověřujte aktuální požadavky na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Záleží na vaší státní příslušnosti. Občané EU a EHP vízum nepotřebují. Občané některých dalších zemí mohou vstoupit bez víza na základě dvoustranných dohod nebo vízové liberalizace EU. Občané ostatních zemí potřebují schengenské vízum nebo národní vízum ČR. Aktuální seznam zemí s vízovou povinností a bez ní je dostupný na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR nebo Ministerstva vnitra ČR.

Hraniční orgány mohou v odůvodněných případech požádat o doložení účelu a podmínek pobytu. Mezi podpůrné dokumenty patří: pozvání od fyzické nebo právnické osoby v ČR, rezervace ubytování, doklad o dostatečných finančních prostředcích na pobyt, zpáteční letenka nebo jiný doklad o zajištěném odjezdu. Tyto dokumenty jsou nejčastěji požadovány od cestujících ze třetích zemí vstupujících na krátkodobé vízum.

Schengenský prostor je oblast volného pohybu osob zahrnující 27 evropských zemí. Na vnitřních hranicích mezi těmito zeměmi nejsou prováděny standardní hraniční kontroly. Česká republika je členem Schengenu od roku 2007. To znamená, že na hranicích s Německem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem zpravidla neprobíhá pasová kontrola. Vnější schengenské hranice, jako jsou mezinárodní letiště, však podléhají plné kontrole.

Obecné pravidlo Schengenu umožňuje státním příslušníkům třetích zemí s vízovou liberalizací pobývat v schengenském prostoru celkem 90 dní v průběhu jakéhokoli 180denního období. Toto pravidlo se vztahuje na celý Schengen dohromady, nikoli na každou zemi zvlášť. Překročení povolené délky pobytu je porušením zákona a může mít vážné důsledky pro budoucí vstupy.

Ano. Přestože jsou vnitřní schengenské hranice otevřené, mohou být prováděny namátkové policejní kontroly. Tyto kontroly se neřídí pravidly hraniční kontroly, ale policejními předpisy. Mohou být zavedeny také dočasné hraniční kontroly v případě vážného ohrožení bezpečnosti nebo veřejného pořádku, a to po splnění podmínek stanovených Schengenským hraničním kodexem.

Standardní hraniční kontrola zahrnuje ověření totožnosti cestujícího prostřednictvím cestovního dokladu, kontrolu platnosti dokladu, ověření vízového oprávnění nebo povolení k pobytu a prověření v databázích (Schengenský informační systém a další). Na letišti může zahrnovat také biometrické ověření. Celá procedura trvá zpravidla několik minut.

Pokud hraniční orgán identifikuje důvod k podrobnější kontrole, může cestujícího požádat o doložení dalších dokumentů, položit doplňující otázky o účelu a podmínkách pobytu nebo zkontrolovat zavazadla. Rozšířená kontrola musí mít zákonný základ a nesmí být prováděna svévolně. Cestující má právo být informován o důvodu rozšířené kontroly.

Odepření vstupu nastane, pokud cestující nesplňuje podmínky pro vstup do Schengenu nebo do ČR. Hraniční orgán je povinen vydat písemné rozhodnutí o odepření vstupu se zdůvodněním a informací o možnosti odvolání. Cestující je zpravidla vrácen do země původu nebo do země, ze které přicestoval. Odepření vstupu se zaznamená a může ovlivnit budoucí žádosti o vízum.

Ano. Pokud je vám sděleno rozhodnutí o odepření vstupu nebo jste zadrženi, máte právo na tlumočení do jazyka, kterému rozumíte. Toto právo vyplývá z Listiny základních práv EU a z českého právního řádu. V praxi to znamená, že hraniční orgán musí zajistit, abyste rozuměli obsahu sdělení a mohli na něj reagovat.

Hraniční orgány mají zákonné oprávnění kontrolovat zavazadla jako součást hraniční nebo celní kontroly. Na vnějších hranicích Schengenu je to standardní součástí vstupu. Na vnitřních hranicích může probíhat kontrola na základě namátkového výběru nebo konkrétního podezření. Kontrola musí být prováděna v souladu se zákonem a nesmí být svévolná nebo diskriminační.

Pokud se domníváte, že hraniční orgán postupoval nezákonně nebo nevhodně, máte několik možností. Stížnost lze podat vedoucímu příslušného hraničního přechodu, Inspekci ministra vnitra, nebo se obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsmana). Pro konkrétní právní kroky se doporučuje poradit se s kvalifikovaným právníkem specializujícím se na správní právo nebo migrační právo.

V České republice existuje řada organizací poskytujících právní poradenství cizincům. Patří mezi ně například Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), Centrum pro integraci cizinců, poradny Člověka v tísni nebo právní kliniky při právnických fakultách. Tyto organizace nabízejí konzultace v různých jazycích. Tento portál uvádí kontakty, ale neposkytuje doporučení konkrétní organizace.

Za hraniční kontroly v České republice odpovídá Policie ČR, konkrétně Ředitelství služby cizinecké policie a Pohraniční a cizinecká policie. Celní správa ČR má na starosti celní kontrolu zboží. Ministerstvo vnitra ČR je ústředním orgánem státní správy v oblasti pobytu cizinců. Ministerstvo zahraničních věcí ČR vydává víza prostřednictvím zastupitelských úřadů.

Aktuální a závazné informace o vízových požadavcích jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR (mzv.gov.cz) a Ministerstva vnitra ČR (mvcr.cz). Tyto zdroje jsou průběžně aktualizovány a obsahují informace v češtině i v dalších jazycích. Doporučujeme vždy ověřovat informace přímo u těchto úřadů, protože pravidla se mohou měnit.